Stále přibývá lidí citlivých na počasí

Když přes naše území přecházejí teplé fronty nebo nás zasáhne hluboká tlaková níže, přibývá lidí, kteří dostanou infarkt. Ale i těch, kteří na něj zemřou. Počet lidí, na než nepříznivě působí změny počasí, neustále roste.

FOTO: Oblaky

Lidé citliví na počasí tvoří zhruba třetinu populace
 

U řady z nich zhoršují tyto změny zdravotní stav. Odborníci odhadují, že lidé citliví na počasí tvoří zhruba třetinu populace.
Více jich bývá mezi seniory a mezi ženami, které vůči nim bývají vnímavější. Důvod, proč těchto osob přibývá, se zdá být jednoduchý: menší schopnost organismu pružně reagovat na změny počasí a přizpůsobit se jim.
Příčinou horší adaptace však není jen věk, ale také zhoršující se životospráva většiny z nás a větší choulostivost, daná nepřirozeným životem zejména v moderních městech. Podle RNDr. Víta Květoně, CSc., z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze o mnohém vypovídá fakt, že lidí citlivých na počasí je na venkově třikrát méně než ve městě. Tráví víc času venku, mají víc pohybu a bývají o něco otužilejší.

Záhadný vliv infrazvuků

Někteří kardiologové doporučují svým pacientům, aby si při prudkém poklesu atmosférického tlaku vzali acylpyrin. A vyvarovali se větší fyzické námahy nebo stresů.

Na pocity nebo i zdraví citlivých lidí nepůsobí nepříznivě jen prudký pokles tlaku vzduchu. Když se blíží bouřka a začínají po sobě klouzat různě teplé vrstvy vzduchu, stoupá v ovzduší počet negativně působících iontů s kladným nábojem. Pokud není vlhko a mezi kladným nebem a zápornou zemí nepřeskočí blesk, zůstane vzduch nepříjemně ionizovaný.
V té chvíli navíc existuje vysoké napětí mezi nebem a zemí. Rušivě zřejmě působí i infrazvuky, které vznikají při tření vrstev vzduchu s různou teplotou. Neslyšíme je, ale vnímáme je.
A tak bychom mohli pokračovat. Jde prostě o několik vzájemně souvisejících jevů, které citlivého člověka ovlivňují jako celek. Představují pro něj negativní zátěž a někdy nezanedbatelné riziko.

Geomagnetické bouře vyvolané Sluncem

Změny počasí často souvisí s erupcemi na Slunci. Ty zesilují záření, kterému odborníci říkají sluneční vítr. Dokáže narušovat geomagnetické pole Země. Mění i elektrické poměry ve vodivé vrstvě atmosféry, v ionosféře. A nepříznivě působí například na kardiaky.
Geomagnetické změny v ionosféře také zprostředkovaně ovlivňují tlak vzduchu, množství vodních srážek, teplotu vzduchu atd. Ale dokážou rušit i rozhlasový, televizní a telefonní signál.
„Nemalou zátěž a riziko mohou pro citlivé lidi představovat hodně nízké nebo vysoké teploty, podobně jako období roku,“ říká Vít Květoň. „Třeba na jaře, hlavně v březnu, dochází častěji ke změnám počasí, tlaku a dalších jevů v atmosféře. Je to jeden z důvodů, proč tehdy umírá dvakrát tolik kardiaků než třeba v srpnu a v září.“
Změny počasí navíc vyvolávají změny bioelektrických poměrů v ovzduší a následně i změny těchto poměrů v krvi, čímž mohou zvýšit srážlivost krve. A tak bychom mohli pokračovat. Zásadní je však jiná otázka: jakou máme šanci těmto problémům předcházet nebo jak jim efektivně čelit.

 Jak se bránit

„Lék na zdravotní potíže, které vyvolaly změny počasí, neexistuje,“ říká doktor Květoň. „Jejich nástup nebo průběh můžeme v různé míře oddálit, případně zmírnit díky otužování, lepší fyzické kondici, kvalitnějšímu odpočinku a vůbec lepší životosprávě. Při akutních potížích je vhodné si vzít léky, které nám předepíše lékař.“
Tým odborníků z Plzně zjistil, že lidé citliví na počasí zvládají své potíže daleko lépe v nadmořských výškách 800 až 1200 metrů nad mořem. Tedy v kopcích a v horách, kde jsou lesy a klid. Pokud v takovém prostředí stráví šest neděl, zlepší svou zdravotní kondici. A efekty takového pobytu přetrvávají delší dobu po návratu domů.

Koho ohrožují

Výrazné a náhlé změny počasí nemusí způsobit potíže pouze kardiakům a lidem s postiženým oběhovým systémem. Zvýšený počet kladně nabitých iontů v ovzduší může u citlivých jedinců vyvolat bolesti hlavy, poruchy spánku nebo soustředění, případně deprese. Řadu lidí trápí závratě, nevolnost a problémy s dýcháním nebo svíravý pocit u srdce. Hodně jich také častěji chybuje.
Stoupá počet nehod, úrazů, případně sebevražd. Při silnější aktivitě slunečných skvrn umírá víc pacientů s nemocným srdcem. Poruchy v geomagnetickém poli Země dokážou vyvolat deprese, migrény, revmatické bolesti nebo záchvaty dny. Ale u někoho paradoxně i hyperaktivitu. Každý reaguje jinak.
Jarní a podzimní výkyvy teplot i tlaku vzduchu někdy lidem zhorší alergické problémy, které na jaře často vyvolávají různé druhy pylů, ale také přispějí k potížím s astmatem, k problémům se žaludkem a dvanácterníkem, případně s očima.
Vedle toho může vypadat banálně fakt, že některé lidi bolí už 24 hodin před přechodem studené fronty klouby, páteř, jizvy po operaci, ale nejčastěji hlava (odborníci mluví o tzv. předzvěstných pocitech). Potíž je v tom, že tyto zdravotní komplikace ztrpčují postiženým život při každé změně počasí.

Zdroj: Petr Veselý, Právo